Uctění památky padlých hrdinů 1. a 2. světové války v Hradišti

Pokládání věncůPokládání věncůPokládání věnců
Dne 27.července 1914 po vyhlášení 1 .světové války poskytovala obec Hradiště velice smutnou podívanou. Všichni záložníci clo 39 let měli nastoupit clo 24 hodin vojenskou službubu svých pluků. A tak povolaní muži, obklopeni ženami, dětmi a příbuznými, odcházeli na nádraží do Kasejovic nebo Lnář, kde již bylo mnoho plačících lidí. Loučení bylo těžké, neboť nikdo nevěděl, jak válka bude probíhat.
Hned první mobilizační clen narukovali tito záložníci z Hradiště: František Bláha č.34 , Karel Krotil č.62, František Bláha č.52, Václav Marek č.66, František Chlanda č.5, Josef Mašík č. 19, Vojtěch Jiřinecč.7, Jan Řehoř č. 46, František Loučka č.63, Vojtěch Soukup č.58, Václav Chlancla č.26, František Loulač.61.
Po odchodu povolaných vojáků bylo ve vesnici nesmírné ticho a smutno. Jedině nutné polní práce přinutily zbylé muže k nějaké činnosti, ale každý chodil jako tělo bez duše. Dlouho nikdo nevěděl, na kterých frontách rodáci z Hradiště bojují. Celá obec byla jako jedna trpící rodina. Jeden druhému ochotně pomáhal, ale nikdo ještě netušil, že utrpení bude trvat dlouhé 4 roky. Domobranecká povinnost se rozšířila od 18 do 50 let věku. Po odchodu záložníků byli za týden voláni i ostatní vojáci, neboť byla nařízena všeobecná mobilizace.
Mimo odvody mužů a jinochů byly konány i odvody koní. Vláda doporučovala chovat králíky, sbírat žaludy, kaštany apocl. Začínala být nouze o potraviny a kovy.
Dne lO.června 1915 byly nové odvody 501etých mužů: Jan Kryl č.2, Václav Krajánek č. 17, František Chlanclač. 5, František Ráž č.40.
Dne 3.září 1915 byli odvedeni další ve stáří od 42 clo 50 let: František Bláha č.3, František Šimsa č. 27, František Marek č.26, Matěj Levý č.39, Jan Zach č.69.
Dne 25.října 1915 byli mobilizováni ještě další muži z Hradiště: Jan Šimůnek č.22, František Beneš č 25, František Vaně č.9, Václav Pech č. 16, Václav Zach č-12.
Nastalo nesmírně těžké období nedostatku téměř všeho. Nedostávalo se uhlí, šetřilo se petrolejem, nesměla se porážet telata, omezen byl prodej piva, peníze byly raženy pouze papírové a železné.
Nejvíce dojemné byly odvody v roce 1917, ke kterým byli voláni hoši osmnáctiletí, ale i muži padesátiletí, takže odcházeli na vojnu i otec se synem společně.
Dne 11.ledna 1917 byli z Hradiště odvedeni tito osmnáctiletí chlapci: Bartoloměj Chlancla č.5, František Soukup č. 23, Vojtěch Beneš č.25.
A dne 30.ledna 1917 byli ještě odvedeni: Josef Šolle č.35, František Krejčí č.50, Jan Krejčí č.56, Jan Beneš č.4.
Že je stále hůře poznávali lidé podle toho, že byly zabavovány i kostelní zvony, píšťaly z varhan, školní zvonky, hmoždíře, mosazné kliky u dveří, nádoby z mědi, cínu apod. Nedostatek měl za následek krádeže, kradlo se na polích i v bytech, všude byla vidět zchátralost a úpadek.
V říjnu už každý cítil, že nastává konec válečných časů a že se blíží nové časy. Konečně nastal clen jásotu a radosti, den svobody 28.říjen 1918.
Dne 18.června 1921 byl slavnostně odhalen pomník 18 padlým vojínům v lese „Křenči". Největší zásluhu o postavení pomníku měl Sbor dobrovolných hasičů v Hradišti pod vedením Václava Chvátala. Byl pořízen z darů ocl krajanů z Ameriky, z darů místních občanů a výtěžku ze zábav a divadel. Pomník zhotovil pan Trčka, kameník z Blatné.
V roce 1983 byl pomník vanclalsky poškozen, musel být opraven a v roce 1985 byl přemístěn na náves vedle kapličky, kde stojí dodnes.
Občané Hradiště si 8.května 2007 připomněli osudy vojínů l.svět.války i historii pomníku a uctili tak památku těch, kteří položili život za nás.
Jsou to tito muži: Václav Beneš, Václav Černý, Bartoloměj Chlanda, Karel Maršík, Vojtěch Jiřinec, Václav Chlanda, František Loula, Josef Lomický, Jan Krejčí, Václav Bláha, Vojtěch Chlanda, Karel Krejčí, František Šimůnek, Karel Krotil, Jan Beneš, Karel Pokorný, Josef Chvátal, Vojtěch Šimsa.
PaedDr. Bohumila KOTYZOVÁ