Den na Stezce povodím Hradišťského potoka 2023

Počasí však šlo s novým termínem z extrému do extrému. Několik dnů předem už panovalo horké slunečné počasí okolo 30°C. A vydrželo! Přesto se v jednotlivých obcích, které se do akce zapojily, na všechny pěší odvážlivce i cyklisty připravili. Také Bezděkov byl jednou ze zastávek na nejdelší trase pro ty, kteří se vypravili na kolech. Občerstvení pro ně bylo přichystané v místnosti obecního úřadu, kde mohli alespoň na chvíli u pohárku studeného nápoje, schováni před sluníčkem, odpočinout. Odvážných návštěvníků, kteří sedli na kolo a vydali se na cestu, nebylo mnoho. Ale byl to první ročník a to úporné horko! Nemůžeme se tomu divit. Na památku na bezděkovskou zastávku dostal každý pohled Bezděkova s razítkem Kamenné Báby, která se nachází také na Stezce povodím Hradišťského potoka, a mohl vyrazit do cíle asi 19 km dlouhé trasy.
Mezitím se začaly scházet odvážné děti, pro které bylo připraveno také krátké putování kolem Bezděkova. Přišlo devět statečných kluků a holek v doprovodu šesti dospěláků. Před náročnou cestou do horkého odpoledne se všichni osvěžili nanukem nebo studenou limonádou. Někteří se ještě stihli nechat namalovat na obličej. V dohodnutý čas jsme vyrazili.
Už jste někdy hráli Stopovačku neboli Šipkovanou? Věřím, že v dětství ano. Cyklisty provázely na cestě modrobílé značky Stezky povodím Hradišťského potoka, které jim ukazovaly správný směr. A protože naše cesta nevedla vždy po značené „modrobílé stezce“, drželi jsme se bílých šipek. Byly nakreslené na silnici, na stromech nebo kamenech podél cesty. Děti se předháněly, kdo najde další. Občas místo šipky objevily symbol obálky s číslem. Kolik kroků? A kterým směrem hledat úkol? Žádný problém. Během chvilky našly děti ukrytý vzkaz. Vždy ho někdo z nich přečetl. Vystřídali se všichni, kdo už chodí do školy a umí číst. Taková malá rozcvička ve čtení. Vždyť škola už brzy začne. Rozcvička v pravém slova smyslu proběhla i na startu. Hned první úkol přikazoval udělat 10 dřepů na rozhýbání. Cestou děti hledaly různé přírodniny, poznávaly kytičky, stromy. Chvilku si zahrály na nevidomého a vodiče a opatrně procházely malým slalomem. Při házení šišek na cíl zase měly oči otevřené a skvěle mířily. Pro skřítka Alejníčka postavily krásné domečky z klacíků, kůry, větviček, mechu nebo listí. Krátký odpočinek při kvízu v přístřešku u cesty a znovu nás šipka svedla ze stezky na louku. V úkolu, který se ukrýval na lístečku pod mechem na kameni, bylo vytvořit hada a rozpohybovat ho. Přestože byly děti z horka už hodně unavené, tohle je moc bavilo. Úžasně spolupracovaly, předávaly malý míček jeden druhému a dlouhá řada se dala do pohybu. Chvíli vpřed, chvíli couvala. Poslední úkol byl tvořivý. Několik zadaných slov: KOČKA, JEŽEK, PRŠÍ, SLUNÍČKO, SKÁLA a LES. Děti měli vymyslet krátký příběh, kde tahle slova použijí. Mohly o tom přemýšlet cestou do cíle. Šipky nás dovedly zpět na trasu k Velkému Bezděkovskému ke Kamenné Bábě. Dřevěná truhla s visacím zámkem trůnila přímo u ní. Děti vyluštěním tajenky získaly indicii, kde mají hledat klíč, aby se dostaly ke své odměně. Heslo bylo KŘESLO. Dlouho přemýšlet nemusely. Jedno kamenné křeslo je přece hned vedle sochy! Vzaly vršek útokem a klíč se jim podařilo najít vcelku rychle. Každý si z truhly vzal svoji odměnu a mohly jsme se vydat zpátky do vsi. Před horkými slunečními paprsky nás cestou schovaly koruny lipové aleje a nastal čas podělit se o vymyšlené příběhy z posledního úkolu. Děti byly opravdu kreativní. „Kočka s ježkem hráli prší, když svítilo sluníčko……“ nebo „Kočka a ježek si hráli. Svítilo sluníčko a pak začalo pršet, až se na obloze objevila duha…..“ A jakou povídku byste vymysleli Vy? Věřím, že fantazie dokáže mnoho. A u dětí to platí dvojnásob. Přestože jsme byli všichni hodně unavení, při povídání nám cesta rychle uběhla. Těšili jsme se na slíbenou svačinku – buřtíka na ohýnku. V areálu bývalého letního kina už plápolal pod dohledem místních hasičů oheň a brzy se do vsi linula vůně opečených špekáčků. Moc jsme si pochutnali. Za skvělou přípravu ohniště a také zajištění občerstvení během celého dne pro všechny účastníky akce si zaslouží poděkování zástupci bezděkovských hasičů.
Po jídle jakoby děti znovu ožily. Únava byla pryč. A pryč byly i malůvky na jejich obličejích. Během asi dvouhodinového putování vzaly obrázky za své. Horko, pot a kapesník vykonaly své. Kdo chtěl, mohl se nechat během opékání buřtů namalovat znovu. Prostor kina využily děti k různým hrám a skvělé odpoledne zakončily fotbálkem. Plni dojmů pak všichni doputovali od povodí Hradišťského potoka do svých domovů.