Pohádková alej 2022

Všechno začalo brzy na jaře ohlédnutím 5 let zpátky, kdy se bezděkovská alej naposledy hemžila dětmi a pohádkovými postavami. Až na deštivé počasí, které tehdy všechny přítomné rozehnalo, zůstaly hezké vzpomínky. A abychom nemuseli jen vzpomínat, padlo rozhodnutí, že pohádka v naší aleji opět ožije. Sobota 30. července se pomalu ale jistě blížila, a tak vrcholily přípravy. Déšť tehdy některé kulisy a masky poničil, takže jsme tvořili nové, některé vylepšené a trvanlivější, jiné jsme museli vyspravit. Vypekla nás i půjčovna masek, ze které jsme čerpali některé kostýmy. Tak se shánělo, šilo, přešívalo a lepilo. Průběžně jsme dávali dohromady seznam pohádek, stanovišť, postav. Dát dohromady v jeden termín téměř 30 obětavých lidí, byl v době prázdnin a dovolených dost náročný úkol.

Týden před akcí svolal velitel místních dobrovolných hasičů brigádu na úklid a vysekání aleje a okolí Báby u Velkého bezděkovského rybníka. Podle jednoho z účastníků dostala akce název „Sanitární den u Ježibaby“. V hojném počtu 19 účastníků se podařilo za dopoledne vykouzlit z aleje útulné místo nejen pro pohádku, ale i pro příjemnou procházku ve stínu lip. Velké poděkování patří všem za odvedenou práci a také za připravené výborné občerstvení na závěr.

Samozřejmě jsme průběžně sledovali předpověď počasí, která nebyla nijak příznivá. Den D se blížil. Čas na poslední změny v obsazení jednotlivých stanovišť, napéct a nazdobit voňavé perníčky pro Ježibabu, poslední úpravy kostýmů, …….. Sobotní ráno bylo po propršené noci pochmurné, a tak nás napadaly myšlenky, že celou akci odvoláme pro nepříznivé počasí. Naštěstí padlo správné rozhodnutí jít do rizika a společně jsme vyrazili do aleje vše připravit. Vyplatilo se. Počasí bylo nakonec jako na objednávku. Pohledy i velké díky mnohých mířily během odpoledne vzhůru k nebi. Mračna se valila ze všech stran, několikrát zabouřilo, ale všechny děti zvládly projít pohádkovou trasu bez deště. Krátký deštík se spustil až na závěr při společném focení v cíli. To už nikomu nevadilo. Kulisy byly pod střechou, lidé pod stanem u občerstvení nebo už doma.

A co se vlastně celé odpoledne odehrávalo? Letošní ročník se nesl v duchu putování za Zlatovláskou. Děti na startu uvítal pan král, který je vyslal, aby pro něj, jako Jiřík v pohádce, získaly Zlatovlásku. Kouzelná babička vybavila každého kouskem masa z bílého hada (bonbónkem), aby cestu snadno zvládl. S každým splněným úkolem přibyl dětem jeden Zlatovlásčin vlas. Celkem na ně čekalo 12 pohádkových zastavení. Včelce Máje pomohly nakrmit pylovými knedlíčky věčně hladového Vilíka, u loupežníků se procvičily ve střelbě a Sněhurce pomohly s prádlem. Čerty se snažily obehrát v kartách a u Ježibaby se prodraly pavučinou pro perníček. Nakonec posbíraly v trávě zakutálené perly, které poztrácela Zlatovláska, a už je cesta vedla na vrcholek pahorku k paní královně a panu králi, ve kterého se proměnila kamenná Bába. Odnášely si nejen odměnu z královské truhlice, ale také pohádkovou placku na památku a žetonek, který směnily v královské kuchyni za sladkou palačinku. Jako bonus se mohly u víly nechat namalovat. Věřím, že si děti i s jejich doprovodem cestu pohádkovou alejí užívaly. Před cestou domů se mohli všichni přítomní posilnit ve stánku s občerstvením, které jako vždy skvěle zajistil Milan Palečko z Nezdřevské hospody. Doufám, že nestrádaly ani pohádkové bytosti na svých stanovištích, které pravidelně navštěvoval všudypřítomný Kašpárek na svém kole. Velké poděkování patří nejen jim, ale především všem, kteří se úžasně a s velkým nasazením vžili do svých pohádkových rolí, slečně fotografce, bezděkovským hasičům a Obci Hradiště. A také děkuji Vám všem dětem i dospělákům, že jste k nám do pohádky zavítali a dali tím najevo, že tohle velké „bláznění“ má smysl. Vaše obrovské nadšení a pochvaly vybízely k myšlence na další ročník. Tak se možná za rok potkáme v naší kouzelné bezděkovské aleji.