Pojďte s námi do pohádky 2023!

Rádi se prochází přírodou? Tak určitě musíte zavítat do bezděkovské lipové aleje, která vás pohodlnou cestičkou zavede až ke Kamenné Bábě za Velkým bezděkovským rybníkem. Díky velkému úsilí místních hasičů a občanů, kteří věnovali jedno své sobotní dopoledne, se můžete cestou pod korunami lip schovat před slunečními paprsky, ale skvělá schovávačka je to i před deštěm. To vám jistě mohou potvrdit ti, kteří se i přes nepříznivou předpověď počasí vydali v sobotu 29. července k nám do Bezděkova. Cílem jejich putování byla právě naše lipová alej, která okouzlila především ty nejmenší. Ale i dospěláci si snad procházku Pohádkovou alejí užívali.
Dopolední přípravy jednotlivých pohádkových zastavení se obešly bez deště, dokonce svítilo sluníčko. Přesto jsme raději vše zakryli. Předpověď byla nemilosrdná a tentokrát víc než přesná. V pravé poledne začne pršet a kdo ví, kdy vítr dešťové mraky rozfouká. Začátek akce byl naplánován na 14. hodinu a déšť neustával. První návštěvníci v pláštěnkách a s deštníky se odhodlaně vydali na pohádkové putování. Naštěstí nepršelo dlouho a koruny lip všechny návštěvníky i účinkující pohádkové bytosti dostatečně ochránily před promoknutím. Všichni jsme se radovali, když z protrhaných mraků vykouklo sluníčko a provázelo nás pak až do večerních hodin.
Děti měly za úkol získat a navléknout korálky, které poztrácela princezna. Znáte přeci říkanku: „Princeznička na bále, poztrácela korále. Její táta, mocný král, Honzíka si zavolal…..“ Z dětí se na chvíli stali „Honzíkové“ a plněním úkolů, které nebyly mnohdy úplně jednoduché, navlékaly jeden korálek za druhým. Korálky byly pestrobarevné. Vždy podle toho, v jaké se zrovna ocitly pohádce. Hned na prvním stanovišti mohly děti získat korálek v bílé barvě. A proč zrovna bílý? Bílý jako křída. Vstoupily totiž do třídy 3. B, usadily se do školních lavic a Mach se Šebestovou jim zadali záludný pohádkový početní příklad. Ti menší ještě počítat neumí, tak na tabuli kreslili nejrůznější malůvky. Za odměnu si mohly děti půjčit kouzelné sluchátko a vyslovit přání. Ne každý této příležitosti využil. Krakonoš a Anče za poznání lesních zvířátek a jejich stop, které někoho trochu potrápily, obdařili děti korálkem v barvě lesa. V pekle u čertů získaly korálek černý jako uhlík, u Karkulky jaký jiný než červený. Tam je trochu potrápil zvědavý vlk, když na ně bafnul zpoza stromu. Zrovna když pomáhaly Karkulce trhat kytičky pro babičku. Šípková Růženka rozdávala za složení pohádkového příběhu korálek růžový a u Budulínka byl zeleňoučký jako hrášek. Všichni „Honzíkové“ byli moc šikovní, a tak se šňůrka s korálky rychle plnila. U rybáře děti chytily na prut zlatou rybku a navlékly tak poslední ztracený korálek. Odtud se mohly vydat ke královně, králi a princezně pro svoji odměnu. Získaly princeznu? Kdepak! Za zdolání všech pohádkových úkolů si vysloužily malý dáreček z truhly, placku z bezděkovské Pohádkové aleje na památku, sladkou palačinkou z královské kuchyně potěšily svá bříška a ještě se mohly nechat namalovat u kouzelné čarodějky. Na tvářích dětí vykouzlila nejrůznější zvířátka, postavičky, kytičky…… Všech 62 dětí i ostatní návštěvníci vypadali spokojeně a věřím, že si odpoledne skvěle užili. Při procházce alejí se ve všech mísilo trochu údivu a krásy, kapka strachu a obav, od Ježibaby z chaloupky se linula medová vůně perníčků a z pekla se zase valil dým a čmoud, od Budulínka se ozývala písnička doprovázená bubínkem a housličkami a z loupežnického doupěte zase střelba. Že jste nic neviděli, neslyšeli ani necítili? Tak jste nebyli v naší pohádce! Možná se vypravíte do Bezděkova někdy příště.
Bez nadšení a ochoty všech pohádkových bytostí, které se svého úkolu zhostili na jedničku s hvězdičkou, a vlastně i bez pohádek, které nás neustále inspirují, by žádné příště nebylo. Všem patří velké a upřímné DĚKUJI. Tak snad opět na viděnou pod korunami bezděkovské lipové aleje.
Šulcová O.